Senzor hluku v ulici V Holešovičkách v Praze měří úroveň hladiny hluku přes den konstantně okolo 75 dBA. V noci potom okolo 65 dBA. Je to hluk překračující limity, i po započtení staré hlukové zátěže (počítá se pro zátěž z dopravních staveb postavených před rokem 2000). Lokalitu ale výrazně ovlivnilo až otevření tunelu Blanka v roce 2015. Ochrana lidského zdraví před hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb. Limity potom konkrétně upravuje Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů) jsou následující:

O aktuální hladině hluku v ulici V Holešovičkách se můžete informovat na mapě. Po změně z výchozího zobrazení částic PM2,5 na NOISE uvidíte bod senzoru na který můžete kliknout a v detailu si zobrazíte hladinu hluku za posledních 24 hodin. V Praze jsou v provozu 2 senzory, další je v ulici Mánesova na Vinohradech a naměřené hodnoty tak můžete porovnat.

Lékařské i statistické studie dokazují, že hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí.

• až 40% evropské populace je vystaveno takové míře hluku, která může způsobit škody na zdraví
• 100.000.000 obyvatel EU je zasaženo nadlimitním hlukem přesahujícím 65 decibelů
• škody způsobené hlukem v rámci Evropské unie se odhadují na 40 miliard euro
• v Praze je nadlimitním hlukem zasaženo kolem 10 % obyvatel, tedy přes 100.000 lidí
• v Evropě je dlouhodobý vliv dopravního hluku příčinou 3% všech úmrtí na srdeční selhání a způsobuje tak 12.000 předčasných úmrtí za rok.

Zdroj: European Enviromental Agency