| Cena senzoru | 1 491,- Kč |
|---|---|
| Node Mcu v3 | 179,- |
| SDS011 Nova sensor | 790,- |
| čidlo BME280 | 275,- |
| zdroj mikro USB 5,1V/2A | 237,- |
| kabely | 10,- |
Interval měření 150 sekund (2,5 minuty)
8 000 hodin = 0,913 let
7,5 x 0,913 let = 6,85 let (teoretická životnost)
V praxi ale můžeme očekávat životnost okolo 2 let, protože senzor se zanáší prachem. Pouhé čištění prachu nahromaděné v senzoru každých několik měsíců může prodloužit jeho životnost.
Příklad z jedné takové studie z roku 2018:
Na obrázku 1.6 je vidět docela dobrá shoda mezi senzorem a monitorovací stanicí na lokální úrovni:
Na obrázku 1.5. je taková shoda pozorována i na mezinárodní úrovni:
Národní nizozemský institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (NDIPHE) provedl experiment s cílem otestovat přesnost údajů shromážděných pomocí SDS011. Na konci roku 2017 v prosinci v Nizozemsku rozšířil 110 DIY senzorů. Po jednom měsíci měření porovnali shromážděná data s údaji ze 40 oficiálních monitorovacích stanic v Nizozemsku. Došli k závěru, že korelace byla velmi dobrá po mírné kalibraci dat (viz obrázek 1.7 níže). Podívejte se na video o tomto testu zde. V současnosti holandská NDIPHE již používá senzory Sensor.Community (býv. Luftdaten) pro pro oficiální informovanost občanů o stavu ovzduší. https://www.samenmetenaanluchtkwaliteit.nl/luftdaten. Jejich mapa je zde: https://samenmeten.rivm.nl/dataportaal/.
Tato vodítka nám umožňují předpokládat, že shromážděné údaje jsou dostatečně dobré, aby zvýšily informovanost občanů a poskytly představu o znečištění ovzduší. V budoucnosti je však důležité provést seriózní výzkum přesnosti senzoru, abychom věděli, zda jsou data použitelná např. pro vědecký výzkum, jako je epidemiologie nebo jiné. Pomalu se o věc začínají zajímat i Evropské agentury jako je např. European Enviromet Agency, kde je Sensor.Community zmíněna na straně 25 jejich reportu 19/2019. https://www.eea.europa.eu/publications/assessing-air-quality-through-citizen-science
Je však nutno upozornit na již známou a popsanou limitaci našich senzorů. Oproti oficiálním CHMI senzorům jsou ty naše totiž vystaveny větru, dešti (CHMI měřený vzduch v AIM vysušuje a teprve potom měří). Ideální je vzdušná vlhkost v rozmezí 20-50%. Naměřené hodnoty SDS011 se zvyšují, když je vzdušná vlhkost nad 50%, a naopak snižují pod 20%. V těchto situacích by měla být data buď vynechána, nebo zkalibrována. Bohužel to je daň za dostupnost senzoru, u zařízení za 790,- Kč to asi ani nelze očekávat. Více o limitech SDS011 zde: https://www.researchgate.net/publication/325416608_Suitability_of_the_Low-Cost_SDS011_Particle_Sensor_for_Urban_PM-Monitoring
PM10 = 10 μm
PM2,5 = 2,5 um
Platí, že čím menší částice, tím nebezpečnější pro lidské zdraví.
Dále měří teplotu, tlak a vlhkost.
Většina údajů z našich senzorů je k dispozici pro PM2,5 a PM10, nicméně v poslední době přibývají senzory, které měří i PM1.
Určité množství prachových částic v atmosféře je přirozené, problém nastává v okamžiku, kdy se jejich množství neúměrně zvyšuje. Prachové částice mohou být emitovány ze zdroje přírodního, např. při sopečné činnosti, nebo ze zdroje antropogenního (způsobeného člověkem), např. při spalování fosilních paliv, dopravě atd. Znečištění prachovými částicemi v současnosti patří k hlavním problémům kvality ovzduší v ČR.
Množství suspendovaných částic v ovzduší závisí na ročním období. Koncentrace PM10 rostou v chladnějším období roku, především v závislosti na sezonnímu využití tepelných zdrojů a dále z důvodu zhoršených rozptylových podmínek, které jsou obvykle častější v zimních měsících. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje proto patří lokální topeniště (ty se na znečištění podílí téměř 34 %), spalovací procesy, hlavně v automobilových motorech a elektrárnách, zemědělské práce, těžební činnosti atd.
Částice menší než 10 μm (PM10) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Menší částice mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou tyto částice nejnebezpečnější. Na jemnou frakci suspendovaných částic se váží nebezpečné PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky), které jsou často mutagenní a karcinogenní. Vliv polétavého prachu na naše zdraví je zásadní. Způsobuje řadu zdravotních komplikací, např. astma, má nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém, často vede k nevratným genetickým změnám, rakovinovým onemocněním a předčasným úmrtím. Prachové částice zatěžují také životní prostředí. Negativně působí na globální klima, mají vliv na snížení dohlednosti, způsobují smog, okyselování a eutrofizaci půdy a vodních zdrojů, vytvářejí povrch pro chemické reakce v atmosféře a způsobují destrukci stratosférického ozónu.
| Zákonné limity o ochraně ovzduší ČR | |||
| znečišťující látka | doba průměrování | limit | |
| PM10 | rok | 40 µg/m3 | |
| PM10 | 24 hodin | 50 µg/m3 | (max. 35× za rok) |
| PM2,5 | rok | 20 µg/m3 | od r. 2020 |
| Doporučené limity kvality vzduchu podle WHO (AQG) | ||
| znečišťující látka | doba průměrování | 2021 AQG |
| PM 2,5 | hodina | 5 μg/m3 |
| 24 hodin | 15 μg/m3 | |
| PM 10 | hodina | 15 μg/m3 |
| 24 hodin | 45 μg/m3 | |
Jak snížit znečištění prachovými částicemi?
Velké firmy a provozy v našem okolí, zejména ty, které mají integrované povolení, musí plnit přísné emisní limity dané zákonem a platí poplatky za znečišťování ovzduší. V povolení provozu mají stanoveno, do jaké míry mohou znečišťovat okolí prachovými částicemi, a také interval a způsob měření těchto částic. Fyzickým osobám zákon ukládá důležité povinnosti tak, aby se předcházelo znečištění prachovými částicemi. Při vytápění rodinných domů tuhými palivy je nezbytné topit kvalitním topivem předepsaným výrobcem, dřevo určené k topení nesmí být mokré, ale ideálně 1 – 2 roky uskladněné na otevřeném vzdušném místě. Topení odpadem, dřevotřískou nebo zbytky nábytku je zakázáno.
Vystavení těmto částicím může ovlivnit vaše srdce i plíce. Četné vědecké studie spojují expozici znečištěným částicím s řadou problémů, včetně:
- předčasná smrt u lidí s onemocněním srdce nebo plic
- nefatální infarkty
- nepravidelný srdeční tep
- zhoršené astma
- snížená funkce plic
- zvýšené respirační příznaky, jako je podráždění dýchacích cest, kašel nebo potíže s dýcháním.
Nejvíce jsou účinky znečištěného ovzduší ovlivněni lidé se srdečními nebo plicními chorobami, děti a starší dospělí. Je rovněž prokázána spojitost mezi zhoršeným ovzduším a horším průběhem respiračních onemocnění, jako je Covid-19.
Grafy měření vašeho senzoru najdete na adrese:
https://www.madavi.de/sensor/graph.php?sensor=esp8266-12345678-sds011 změňte „12345678“ za ID vašeho senzoru. S tímto výstupem je možné také dále pracovat, vkládat na vaše stránky a podobně.
- Po měsících příprav jsme dokončili návod na stavbu Senzoru hluku! Naleznete jej zde. Stavba je však složitější než u senzoru prachu, cena se pohybuje okolo 2500,- Kč. (Za tuto cenu je senzor hluku je zkombinován a měří i PM částice).
- Od roku 2021 zahajujeme společné stavění senzorů. Přihlášky zasílejte na info@senzorvzduchu.cz