Praha nedodržuje zdravotní normy pro oxid dusičitý

Podle studie, kterou provedlo neziskové sdružení Senzorvzduchu, z.s. ve spolupráci s německou asociací Deutsche Umwelthilfe e.V., bylo doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se oxidu dusičitého (NO₂) v roce 2022 překročeno ve všech 20 lokalitách, kde se prováděla měření.

Výzkum probíhal na 20 místech Prahy po dobu 12 měsíců. Poprvé se v Praze měřilo NO2 na tolika místech a po tak dlouhou dobu za účasti občanské iniciativy. Takzvané „pasivní“ přístroje/ vzorkovače – malé plastové trubičky byly ponechané po určitou dobu ve venkovním prostředí. Zde tyto vzorkovače jako houba absorbovaly NO2 v ovzduší. Každý měsíc se vyměňovaly za nové. Absorpci NO2 v odebraných vzorkovačích analyzovali vědci z laboratoře Passam ag ve Švýcarsku. Na vybraných lokalitách v Praze bylo od února 2022 do ledna 2023 umístěno celkem 240 vzorkovačů, vždy 20 vzorkovačů po dobu přibližně jednoho měsíce.

Oxid dusičitý - zdravotní riziko

Oxidy dusíku a jemné částice jsou nejčastější znečišťující látkou v pražském ovzduší. Kvůli tomuto znečištění a jemným částicím každoročně umírá více než 500 obyvatel Prahy.

Při znečištěném ovzduší dochází k poškození našeho zdraví. Znečištění způsobuje infekce dolních cest dýchacích, zvyšuje výskyt astmatu, zánětů dutin a v neposlední řadě může být příčinou rakoviny. Nejzranitelnější skupinou spojenou s těmito hrozbami znečištěného ovzduší jsou děti.

V kombinaci s těkavými organickými sloučeninami a slunečním zářením pomáhají NOx vytvářet přízemní ozon, hlavní složku smogu. Ozon může způsobovat nebo zhoršovat chronická plicní onemocnění, jako je astma, chronická obstrukční plicní nemoc nebo rozedma plic. Zejména u zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou děti a starší lidé, může být ozon příčinou úmrtí.

Kromě lidských životů stojí znečištění oxidy dusíku Prahu také velké finanční prostředky: v roce 2020 konkrétně 4,2 miliardy Kč, což je v průměru 3 230 Kč na jednoho obyvatele Prahy jen za tento rok.

Na vině je především silniční doprava

Největší podíl na tomto problému má silniční doprava, která se podílí na celkových emisích tuhých znečišťujících látek a celkových emisích oxidů dusíku (NOx) z 70 – 90%. Každý den v Praze vyprodukujeme 20 tun oxidů dusíku, z čehož činí NO2 asi 2-5 tun.

V následujícím textu je komentář k některým stanovištím s překročenou hodnotou NO2 podle Zákona č. 201/2012 Sb. (imisní limit vyhlášený pro ochranu zdraví lidí – 40 µg.m-3 pro jeden kalendářní rok).

Maximální roční průměr byl naměřen na stanovišti Plzeňská 38a: 56,3 µg/m3, což je 16,3 µg/m3 nad zákonným limitem, a dokonce 46,3 µg/m3 nad doporučeným limitem WHO. Již z pouhého optického posouzení vzorkovače každý měsíc bylo vždy patrné, že se jedná o jednu z dopravně nejzatíženějších lokalit splňující všechny podmínky „hot spotu“, tedy úzký uliční kaňon s budovami po obou stranách, do mírného kopce zde stoupá 17.000 vozidel za 24 hodin.

Druhou nejhorší lokalitou je křižovatka I.P.Pavlova, ve stanovištích označena jako Sokolská/Ječná. Roční průměr tohoto stanoviště je 53,7 µg/m3, tedy 13,7 µg/m3 nad zákonným limitem a 43,7 µg/m3 nad doporučeným limitem dle WHO. Jedná se rovněž o dopravně mimořádně těžce zatíženou lokalitu s 29.300 vozidly za 24 hodin. (TSK, 2021). Rozjíždějící se vozidla do kopce zde čekají v takřka nekonečné koloně, čekající na uvolnění místa pro další čekání na náměstí I.P.Pavlova. V ulici se nachází několik škol.

Stanoviště Radlická/Klicperova. Maximum na této stanici 59,3 µg/m3 v květnu se řadí k jednomu z nejvyšších vůbec a celkový roční průměr 50,3 µg/m3 je třetí nejvyšší z celé Prahy. Koncentrace je 10,3 µg/m3 přes zákonný limit a 40,3 µg/m3 nad doporučením WHO. Lze tak prohlásit, že byl objeven nový hotspot. Bohužel na Smíchově se nenachází stanice AIM ČHMÚ, která by měřila NO2 a její výsledky by byly volně dostupné.

Další stanoviště Rumunská/Legerova, kde byly v minulosti naměřeny jedny z nejvyšších hodnot ve městě. Stanoviště je rovněž nejblíže (177 m) oficiální měřící stanici ČHMÚ, ALEGA s jejíž výsledky jsou naše naměřené hodnoty porovnávány. Roční průměr tohoto stanoviště je 48,9µg/m3, tedy 8,9 µg/m3 nad zákonným limitem a 38,9 µg/m3 nad doporučeným limitem dle WHO. Intenzita dopravy na tomto uzlu: 43.100 aut za 24 hodin (TSK, 2021).

Další stanoviště nad zákonným ročním limitem: Ječná/ Štěpánská 46,9 µg/m3, Na pískách / Evropská: 45,9 µg/m3, V Botanice (KÚ): 43,8 µg/m3, J. Želivského / Biskupcova: 43,3 µg/m3, Veletržní / Sochařská: 43,2 µg/m3, v Holešovičkách 8/10: 41,8 µg/m3, Patočkova/ Malovanka: 41,4 µg/m3, Florenc autobusové nádraží: 41,4 µg/m3, Křižovnická: 40,7 µg/m3 a Spořilov: 40,2 µg/m3.

Chcete převzít iniciativu?

připravili jsme pro Vás občanský balíček: